Hudba je kořením života

Rád a s chutí si z plných plic zazpíváte. A to pěkně od podlahy, ať to má páru. Žádné neslyšné kníkání a broukání pod fousy, to není pro vás, vy máte rád, když hudba burácí, aspoň pak přes ni není slyšet, když vám to občas ujede mimo. Ale co, ať si to každý slyší, když vám mohou po večerech řvát opilci pod oknem na sídlišti, co byste si vy v denní době nezazpíval. A až jednou zjistíte, kdo vám to tam večer křičí, tak mu osobně zajdete zazpívat pod jeho okno.

A vy máte rád silné koření

Prostě hudba, to je vaše. A pranic vás netíží, že nepoznáte ani jednu notu a nerozeznáte nástroje žesťové a strunné, k čemu by vám byla suchá teorie. Vaše učitelka také jistě nevěděla, jak funguje motor u auta a stačilo jí, že jede. A tak je to i s vámi. A vy rád jezdíte a zpíváte zároveň. Vaše auto, to je takový pojízdný rozhlas, jak říká vaše máma. A vy byste k tomu možná dodal, že je to především pojízdné rádio Blaník, protože to máte ze všech nejraději. Hrají tam totiž písničky, které znáte, neboť letí. A když se něco zpívá všude, tak se ty slova přirozeně naučíte i vy.